|
|
Polioviry a poliovirové vakcíny
Špika, Ondřej ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Přikryl, David (oponent)
Jednou z chorob, se kterým lidstvo úspěšně bojuje již více jak půl století, je dětská obrna. Virus poliomyelitidy, jenž nemoc způsobuje, může v některých případech napadat nervové buňky ovládající končetiny a způsobit tak jejich ochrnutí. Obzvláště nebezpečné pak mohou být případy napadení neuronů ovládajících dýchací svalstvo, kdy bez pomoci může dojít až k úmrtí. Hlavně díky zásluze vědců Salka a Sabina byly vytvořeny dvě vakcíny, které i přes své nedostatky úspěšně zredukovaly celosvětovou incidenci dětské obrny o 99 %. Přesto však na světě zůstávají místa, kde není žádná vakcína běžně dostupná, a kde se virus stále endemicky vyskytuje. Salkova vakcína, která se začala používat jako první, využívá k vyvolání imunitní odpovědi inaktivovaného viru. Její nevýhodou je však nižší efektivita. O několik let později přišel Sabin se svojí vakcínou obsahující živý atenuovaný virus, neschopný zničit lidské nervové buňky. Sabinova vakcína dobyla svět jednoduchým orálním podáváním a vysokou účinností. Nevýhodou, která vyvstává obzvláště dnes, jsou reverzní mutace viru a potencionální vznik patogenní formy. Tento od vakcíny odvozený virus pak může v místech s nízkou proočkovaností způsobovat lokální vypuknutí onemocnění. Proto se dnes upouští od používání Sabinovy vakcíny a preferuje se používání vakcíny Salkovy,...
|
|
|
Přenosná dětská obrna a současné problémy její eradikace
PETRÁŇOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosné dětské obrny a současných problémů její eradikace. Přenosná dětská obrna je vysoce infekční onemocnění, virového původu. Nejúčinnější formou ochrany před onemocněním je očkování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné hlavní problémy surveillance přenosné dětské obrny v Plzeňském kraji. V závislosti na hlavním cíli byly stanoveny dílčí cíle: zjistit povědomí praktických dětských lékařů o principech surveillance poliomyelitidy s důrazem na diagnostiku a hlášení případů akutních chabých paréz a dále zjistit kvalitu spolupráce místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a praktických dětských lékařů v oblasti surveillance poliomyelitidy. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Praktická část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s praktickými dětskými lékaři a s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Výzkumu se zúčastnilo 9 praktických dětských lékařů a jeden pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví z Plzeňského kraje s průměrnou délkou praxe 20 let. Výsledná data byla následně vyhodnocena metodou kódování a rozdělena do schémat podle Švaříčka a Šeďové (2007). Na základě stanovených cílů byly definovány tři výzkumné otázky: VO1: Jaké problémy surveillance přenosné dětské obrny staví praktičtí dětští lékaři na přední místa? VO2: Kolik případů akutních chabých paréz praktičtí dětští lékaři evidují a následně hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví? VO3: Jaká je kvalita spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví? Z výzkumu vyplynulo, že problémem surevillance poliomyelitidy je podle praktických dětských lékařů odmítání očkování a s ním spojená snižující se proočkovanost populace. Dalším nejčastěji uváděným problémem byla migrace obyvatelstva a související problémy v doočkování. Dále bylo zjištěno, že žádný praktický dětský lékař ve své ordinaci neeviduje ani nehlásí případy akutních chabých paréz. Pouze jeden dotazovaný pediatr se před 10 lety setkal s akutní chabou parézou (dále jen "ACHP"). Ze zjištěných informací také vyplývá odpověď na poslední výzkumnou otázku. Více než polovina dotazovaných se shodla, že spolupráce ohledně této problematiky zatím není. Ovšem čtyři dotazované tvrdí, že spolupráce je na vysoké úrovni a velmi kvalitní.
|
host ::
RSS.